Jste-li vlastenci, musíte zajít na pivo do Březové

Poloha

Obec Březová-Oleško se nachází v okrese Praha-západ, asi 20 km jižně od centra hlavního města a rozprostírá se v kopcích nad pravým břehem řeky Vltavy. Jedná se o menší obec s cca 1.300 obyvateli. Jediný přístup autem je z Vraného nad Vltavou nebo od Zvole, protože obec na východě ohraničuje údolí Zlatého potoka, na jihu údolí Záhořanského potoka s usedlostí Myškův mlýn a na západní straně se nachází skalnaté úbočí nad Vltavou s tratí oblíbeného Posázavského Pacifiku. Tato strana je také námi nejvíce doporučené příchozí místo pro návštěvu pivovaru, především pro obyvatele Prahy, kteří, si chtějí udělat příjemný výlet na okraji hlavního města. V dávných dobách sem vedla i formanská stezka od Davle, po které se můžete projít i dnes. Od mostu v Davli se vydáte po turistické červeně značené stezce až k prvním stavením obce. Po cestě objevíte mimo jiné i nádherné vyhlídky na Vltavu. Pro sportovně laděné turisty doporučujeme začít výlet už na Zbraslavi, odkud můžete vystoupat na hustě zalesněný kopec Hradiště, kde se nachází zbytky keltského oppida Závist. Právě zde se v 6. století před naším letopočtem usídlili první Keltové, kteří zde vybudovali první ohradiště, jenž se během doby rozrostlo na 170 hektarů s kapacitou až 40.000 osob. V té době se stalo hlavním centrem keltské moci na území Čech a svojí rozlohou bylo největším oppidem ve Střední Evropě. Fanoušci pivní turistiky si mohou výlet prodloužit přes Dolní Břežany se zastávkou v místním Olivově pivovaru a pak už pokračovat směr Březová-Oleško. Cesta zpět do hlavního města je pak nenáročná sestupem na vlakovou zastávku do Vraného nad Vltavou. Dalším významným turistickým cílem je nedaleké Jíloviště u Prahy, město s historickou těžbou zlata, které se zde těžilo už v 1. století před naším letopočtem. Z nedaleké rozhledny na Pepři se za hezkého počasí podíváte až na Říp. V neposlední řadě je Březová-Oleško také oblíbeným cílem cyklistů, protože se sem z Prahy pohodlně dostanete po cyklostezce kolem Vltavy až do Vraného na Vltavou a do pivovaru na jedno už je to pak jenom kousek...      

Pivovar

Tato nová pivovarnická rodina zde nejdříve dlouhodobě provozovala vlastní restauraci, až se jednoho dne pustila do stavby vlastního pivovaru. Od té doby uběhlo dlouhých 8 let, ale dnes už se zde pivo nejen čepuje, ale i vaří. Měla štěstí i na výborného sládka, který je vždy základem úspěchu - Daniel Müller má za sebou dlouhé zkušenosti i v jiných minipivovarech, např. Berounský medvěd, Kamenice nad Lipou, U Medvídků, U Bansethů, nebo U Bulovky. Pivo se tady vaří tradičním postupem a výhradně z českých surovin. Kvasí v otevřených kádích a poté zraje ve vlastním ležáckém sklepě. Milovníci Tiramisu by nádhernou pěnu v těchto otevřených kvasných kádích určitě nejraději hned ochutnali... O vše se stará pouze samotná rodina jen za pomoci sládka. Co se týče názvu piva, ten už byl zřejmě určen dlouho dopředu, protože vlastenectví je zde cítit na každém rohu a svědčí o tom nejen ruční malby českých patronů na zdech restaurace, ale i samotné přesvědčení pivovarníků. Součástí restaurace je také velmi příjemná a zvenčí uzavřená zahrádka s grilem, nabízející absolutní soukromí - ideální prostor pro soukromou oslavu nebo firemní akce. A pro ty, co upřednostňují pití piva na vlastní zahradě nebo doma s přáteli nabízí pivovar ideální balení ve formě 10 litrových soudků, do kterých vám stočí pivo dle vašeho přání. Pivovar má také výbornou polohu pro výlety na kolech. A právě pro milovníky kol má pivovar připravenou výbornou osmičku, která skvěle zažene žízeň a zároveň neunaví na další cestu. 

Bohužel současná doba pivovaru moc nepřála, protože krátce po navaření první várky přišla jarní vládní omezení provozu a prakticky ze dne na den uzavření provozu restaurace. V létě se pivovar sice trochu nadechl, ale brzy poté přišel další zákaz. Pro minipivovary je tento cyklus skoro smrtící, protože při jejich výrobním cyklu musí pracovat s jasnou pravidelností vaření a prodejností a není nic horšího, když navaříte nepasterizované pivo a pak ho najednou, ne vlastní vinou, nemáte kde prodat. Ano, pivo sice může ještě nějakou dobu i nadále zrát v tanku, ale tahle řemeslná piva mají svou křivku kvality a tu prostě bez použití více či méně chemických stabilizačních tablet nezastavíte. Tady se rozhodli do piva nezasahovat a nechat mu volný proces zrání, a to je určitě dobře. Protože tam, kde se pivo dělá s nadšením a láskou to ani jinak nejde... 
     

Závěrečné hodnocení

Vlastenecká pivovarnická rodinka si nás získala svou vstřícností a otevřeností. Ačkoliv se jednalo o nedělní poledne, udělali si na nás čas, provedli nás pivovarem, ukázali nám sklepy, které dlouhé roky ručně hloubili, a pak už jsme si povídali o jejich příběhu.

Přes všechny problémy s opakovanými zákazy provozu si tady  vším nějak poradili a pivu se nedá nic moc vytknout. Nadchla nás "cyklistická" osmička, která je v parném létě ideální osvěžení nejen pro sportovce, ale i pro pohodlné pití třeba při práci na zahradě. U dvanáctky byla bohužel při poslední várce z trochu rozporuplných důvodů ubrána hořkost, což podle nás tomuto pivu moc neprospělo a minimálně za nás si přejeme, aby se hořkost zase vrátila do své původní podoby. Tak, jak je vyjádřena na pivní etiketě... A IPA, ta nám chutnala asi ze všech piv nejvíc, té se asi nedá nic vytknout.

Přejeme tomuto pivovaru hodně zdaru do dalšího rozvoje, protože nadšení, vášeň, um i nezbytná pokora zde určitě nechybí. A pokud opět nezasáhne vyšší moc, určitě se tady dočkáme dalších výborných piv. Už teď se těšíme na další návštěvu...

Celkové hodnocení: 6 / 10