Pivní styly

Nejtypičtější piva v Česku jsou spodně kvašená piva typu Pils či Pilsener. Tato piva se dělí na piva výčepní (8°-10,99°), ležáky (11°-12,99°) a speciální (nad 12,99°), a dále podle podle způsobu kvašení na svrchně a spodně kvašená piva. Podle barvy se pak rozlišují piva světlá, polotmavá, tmavá a řezaná. Pivo ležáckého typu je středoevropského původu a v současnosti je celosvětově nejrozšířenějším druhem piva. Vzniklo v Měšťanském pivovaru v Plzni, kde německý sládek Josef Groll 5. října 1842 tak trochu shodou náhod poprvé uvařil spodně kvašené pivo z místních světlých sladů. Za použití plzeňské vody, českých světle pražených sladů a žateckého chmele vzniklo pivo, které následně dosáhlo úspěchu v celé Evropě a poté i po světě. Za necelý rok se už pivo čepovalo v Praze, kam ho jako první nechal přivézt krejčí Jakub Pinkas. Díky velkému ohlasu se z krejčího stal brzy hostinský a vznikla tak vyhlášená hospoda U Pinkasů. V roce 1856 se toto pivo začalo pít ve Vídni, v roce 1862 v Paříži, v 70. letech proniklo do Ameriky a následně také do Afriky, na Blízký východ a do Latinské Ameriky. 

Vídeňský ležák - spodně kvašené pivo tmavě červené, jantarové, až měděné barvy a výrazné sladové chuti, s výraznou chmelovou hořkostí vídeňského chmelu. Základní surovinou je vídeňský slad. 

Märzen - spodně kvašené pivo, načervenalé barvy. Pochází z Bavorska, název je odvozen od německého pojmenovaní měsíce března. Vařilo se v březnu, protože později už bylo na vaření piva příliš teplo a mělo vyšší obsah alkoholu, aby vydrželo skladování přes celé léto.

Pšeničné pivo - svrchně kvašené pivo s vyšším podílem pšenice. Pivo je typické svou intenzivní chutí a vůní, má vyšší říz, plné tělo a nižší hořkost. Barva je většinou slámová, polotmavá až tmavá. Typický zákal je způsobený  kvasinkami a vyšším obsahem bílkovin

Ale - svrchně kvašené pivo. Označení pochází z angličtiny a původně označovalo pivo vyráběné bez použití chmele. Původně se jednalo o tradiční anglická, americká a belgická piva, dnes je tento typ piva velmi rozšířen. Základním rozdílem oproti ležákům je svrchní kvašení piva. Většinou se jedná o silně chmelená piva, s vyšší hořkostí a výrazným aroma některých odrůd chmele. Ve středověku bylo pivo tohoto typu spolu s chlebem jednou ze základních potravin.

IPA - India Pale Ale - svrchně kvašené pivo, jedná se o silnější a výrazněji chmelenou verzi Pale Ale. Tento typ piva byla poprvé uvařen v Anglii v 19. století, kdy bylo potřeba uvařit takové pivo, které by vydrželo dlouhé plavby lodí do Indie, jedné z největších britských kolonií a kde sídlila početná armáda britských vojáků. Vyznačuje se proto vyšším obsahem alkoholu, vyšší hořkosti a většinou jantarovou až měděnou barvou. Typická je výrazná chmelová hořkost, aroma exotického ovoce a citrusů.

EPA - English Pale Ale - svrchně kvašené pivo s vysokým podílem pšenice a jiných obilovin, zpravidla vařených pouze z anglických chmelů. Výrazný sladový, často karamelový charakter. Zlaté až měděné zabarvení, střední hořkost, lehká až střední plnost. Chuť je karamelová, kořeněná a ovocná.

English IPA - silnější varianta English Pale Ale, která vznikla v Anglii v v 19. století. Anglická piva IPA jsou zpravidla více hořká, než klasické Pale Ale. Vyznačují se světle zlatou až jantarovou barvou, středním až silným květinovým, bylinným a někdy i kořeněným aroma anglických chmelů. Chuť květinová, citrusová, pikantní nebo mírně travnatá. Výrazná chmelové aroma a hořkost se silným dozníváním. 

APA - American Pale Ale - americká verze Pale Ale, rozvinutá ve spojených státech teprve v 80. letech 20. století. Při výrobě se používají  vysoké dávky velmi hořkých, ale zároveň i aromatických amerických chmelů. Pivo je charakteristické vysokou hořkostí, sladovou chutí a nádechem karamelu, má střední plnost a vysoký říz. Barva je světlá až měděná. Chuť je zpravidla ovocná.

American IPA - americká verze English India Pale Ale. Jedná se o pivní styl, který se neustále vyvíjí podle trendových chmelů. Při jeho výrobě se používají výrazně aromatické americké odrůdy chmele. Pivo je charakteristické výraznou hořkostí, barva je od zlatavé až po světle jantarovou, vůně chmelová s tóny citrusů, tropického ovoce, ale také květin, borovice nebo koření. Plná chmelová chuť a zpravidla také silné chmelové aroma.

American Amber Ale - pivo jantarové až rudé barvy, se silným sladovým tělem a karamelovou chutí, střední hořkostí a vůní. Vařenou pouze z amerických chmelů.

Irish Red Ale - pivní styl rozšířený především v Irsku, jinde zatím poměrně málo používaný. Podle historických záznamů se toto pivo vařilo už v 9. století, kdy Vikingové vařili během svého pobytu na ostrovech pivo rubínové barvy. Při výrobě se používají anglické a irské slady, s malým přídavkem pražených sladů. Barva je červená až jantarová, může přecházet až do světle hnědé. Pivo je osvěžující a snadno pitelné, s ovocnou vůní, chuť je zpočátku sladká, se slabou karamelovou příchutí, doznívání s praženými tóny. 

Stout - velmi tmavé pivo vyráběné z praženého sladu, rozšířené hlavně v Británii a Irsku. Svrchně kvašené pivo, vyznačuje se hustou krémovou pěnou, výraznými tóny kávy a hořké čokolády, plným tělem a hladkým až krémovým pocitem v ústech. Mezi nejznámější výrobce tohoto typu piva patří irský pivovar Guinness.

Porter - tmavé a silné chmelové pivo s příchutí sladu, původem z 18. století, kdy se vařilo především v Anglii, v Prusku a v pobaltských zemích. V Čechách tento typ piva začal vařit pardubický sládek A. Šimonek roku 1890, nyní například pardubický pivovar Pernštejn, který toto pivo vaří podle původního receptu.

Trappist - silné klášterní pivo původem z Belgie a Nizozemí. Toto pivo musí být připravováno jen pod dohledem mnichů.