Dej Bůh štěstí, s.r.o., aneb když se dva nadšenci pivovarnické historie rozhodnou zrekonstruovat chátrající pivovar... 

Poloha

Kostelec nad Černými lesy se nachází v okrese Praha-východ. Město leží cca 30 km východně od Prahy a žije zde přibližně 3.800 obyvatel. Počátky města sahají až do rané doby českých knížat Přemyslova rodu. Podle pověsti zbudoval svatý Vojtěch kostelík - castellum, který byl valem ohrazenou pevností, skýtající obyvatelům ochranu v dobách  nebezpečí. Z tohoto místa byla také dobře střežena cesta z Prahy na Kouřim. Pevnost byla obklopena hlubokými, zdáli se černajícími jedlovými a smrkovými lesy. První historický dokument pochází z roku 1344, ve kterém král Jan Lucemburský směnil s panem Ješkem z Náchoda kostelecký hrad a osadu za Náchod. V roce 1489 byla ves Kostelec povýšena na městečko a dostala práva konání trhů a provozování řemesel. V roce 1920 byl název Černý Kostelec změněn na dnešní název Kostelec nad Černými lesy. Město má tradici v hrnčířství a keramice, pořádají se zde každoročně keramické trhy.

Dominantou historického centra je zámek, v němž sídlí lesnická fakulta, na náměstí Smiřických stojí barokní kostel sv. Andělů strážných a Muzeum hrnčířství. V areálu galerie Jan Svatoš se nachází železobetonová rozhledna o výšce 10 metrů. Rozhledna je přístupná v rámci návštěvy galerie. K pěším i cyklistickým výletům do rozlehlého Černého lesa lákají značené turistické trasy. Severozápadně od Kostelce vás cesty dovedou až do údolí Šembery a ke zřícenině hradu Šember. Naučná stezka vede údolím říčky Šembery od pivovaru v Českém Brodě přes osadu Zahrady až k rozcestí Na Šembeře, kde následuje menší okruh balvanitým kaňonem Šembery k hradišti Staré zámky u Doubravčic a pozůstatkům hrádku Šember. Zhruba 3km od Kostelce se nachází Arboretum, které je součástí Fakulty lesnické a dřevařské na České zemědělské univerzitě v Praze. Bylo založeno vedením fakulty v roce 1954 a má rozlohu 12,38 ha. Arboretum slouží jako středisko pro studenty z mnoha učebních oborů, pro veřejnost je zde zprovozněna turistická stezka, která je rozdělena do pěti úseků. V nedaleké Kouřimi můžete navštívit Muzeum lidových staveb, které shromažďuje stavitelské památky z území středních, východních a severních Čech z období 17. až 19. století. 

Pivovar

První zmínka o vaření piva v Kostelci nad Černými lesy byla spojena s povýšením vsi na město roku 1489. Od roku 1623 rozlehlé černokostelecké panství včetně významného pivovaru patřilo mocnému rodu Lichtenštejnů. Roku 1836 pivovar lehl popelem a v letech 1837-1841 došlo k výstavbě zcela nového pivovaru se sladovnou v místech, kde stojí dodnes. Tento pivovarský nový areál byl vystavěn nejenom technologicky na úrovni, ale i jeho architektonická hodnota nesla nezanedbatelný estetický rozměr. Stavbu provedl věhlasný pražský stavitel Jan Ripot a jednalo se o jeden z největších pivovarů v širokém okolí. Pivovar byl technologicky postaven na výrobu piv metodou svrchního kvašení, což ale bylo zanedlouho změněno na metodu spodního kvašení. V roku 1924 odkoupili pivovar od rodiny Lichtenštejnů hostinští z oblasti Černokostelecka, kteří provedli další stavební a výrobní úpravy, které potvrzovali technologickou vyspělost pivovaru. Po znárodnění se již do pivovaru neinvestovalo a technologie z 30.let minulého století sloužila až do ukončení provozu, poslední várka se uvařila v roce 1987 a v roce 1994 byl provoz ukončen definitivně. V roce 2001 zchátralý areál pivovaru v Kostelci nad Černými lesy koupila společnost Dej Bůh štěstí, se společníky Milanem Starcem a Tomášem Vodochodským. 

Noví majitelé pivovaru jsou pivovarští odborníci, kteří se specializují na historické pivovarské technologie a architektonické uspořádání pivovarů a sladoven. Dlouhodobě se věnují záchraně historické technologie z likvidovaných a nevyužívaných pivovarů a sladoven, nejen v Česku a na Slovensku, ale i v Německu nebo Belgii. Původní myšlenkou bylo otevření pivovarnického muzea, s vařením piva se tady v počátku úplně nepočítalo. Nejdříve ale muselo dojít ke kompletní rekonstrukci zchátralého areálu, jenom samotnou suť muselo odvézt více než 900 nákladních aut... Nakonec ale došlo i na samotné vaření piva a v roce 2003 byla uvařena první stopadesátilitrová várka. V roce 2009 se pak podařilo otevřít vlastní restauraci přímo v pivovaru. A v plánu je nyní také perlička - vaření piva v původní 160 hektolitrové varně, pod kterou se topí dřevem, což bude pro všechny zúčastněné velký zážitek. Dnes už v Česku nemáme moc možností vidět, jak se dřív vařilo pivo na ohni a chladilo na štokách. 

Závěrečné hodnocení

Od sběratelské vášně až po vlastní muzeum a pivovar. Tak nějak by se dala popsat dvacetiletá snaha dvou uznávaných nadšenců, kteří zatím více financí vydávají, než získávají. Přesto i za tak dlouhou dobu ve svém úsilí nepolevili a akce jako Vykulení, během níž se z hlubokých sklepů vykutálí historické ležácké sudy a následně se renovují za účasti více než tisícovky návštěvníků dokazují, jaký je mezi veřejností stále o pivní řemeslo zájem. Pivovarnické muzeum bude i do budoucna jedním z pilířů tohoto pivovaru. Základem ekonomického fungování pivovaru ale i přesto bude vaření vlastního piva a provoz vlastní pivovarské restaurace. Tohle místo s neuvěřitelným geniem loci určitě stojí za návštěvu, protože tady se vrátíte do pivovarnické historie se vším všudy... Moc se nám líbí, když se místní pivovar stane lokálním středem zájmu a místem setkávání, když se v něm pořádají tradiční akce, v tomto případě Pochodoběh nebo Koloběh, to vše patří do našeho společenského života. I proto v našem celkovém hodnocení přidáváme půllitr navíc a nezbývá než popřát - Dej Bůh štěstí! 

Celkové hodnocení: 7 / 10